Jak se Čína stala dominantní silou v obchodu se vzácnými zeminami a co to znamená pro EU

Problém spočívá v tom, že Čína dnes ovládá až 90 % světového obchodu s těmito materiály. Je to výsledek dlouholeté strategie: těžba v nalezišti Bayan Obo začala už v 50. letech a v 90. letech Peking intenzivně investoval do rozšíření těžby i rafinace. Výsledkem je robustní síť dolů a zpracovatelských závodů, které dnes určují světový trh.

Evropa závislá na dovozech

Evropská unie je na opačném konci spektra. Nevlastní žádné aktivní doly na vzácné zeminy a až 40–100 % surovin dováží přímo z Číny. Tyto materiály jsou nezbytné například pro výrobu léků, elektromotorů či polovodičů, což Evropu činí extrémně citlivou na geopolitické výkyvy.

Rostoucí poptávka po čisté energii a rozšiřující se trh s AI technologie tuto závislost jen zvýrazňují. Zatímco Spojené státy investují do nových zdrojů i rafinace, Evropa zatím zaostává.

Obchodní válka odhalila slabé místo EU

Události posledního roku tuto zranitelnost odhalily naplno. Tarifní konflikt mezi USA, EU a Čínou ukázal, jak snadno může být Evropa vystavena tlaku, pokud jde o obranné, technologické či automobilové výrobky.

V dubnu 2025 Čína zavedla tvrdá omezení na vývoz vzácných zemin. V létě se zdálo, že jednání na summitu EU–Čína přinesla zmírnění, ale v září přišel nečekaný zvrat. Nizozemsko dočasně převzalo kontrolu nad společností Nexperia kvůli porušení legislativy, což Peking okamžitě oplatil opětovným zavedením restrikcí.

Nová opatření měla mimořádný rozsah: licence pro každý produkt obsahující více než 0,1 % čínských vzácných zemin a úplný zákaz vývozu surovin pro výrobu zbraní. To vyvolalo zásadní tlak na evropský průmysl.

Hrozba ekonomického vydírání

Situace byla natolik vážná, že EU během říjnového zasedání Evropské rady zvažovala aktivovat svůj mechanismus proti ekonomickému nátlaku. Tento nástroj, schválený v roce 2023, má chránit evropské státy před vydíráním třetími zeměmi.

Evropská komise mezitím zvolila dvojí strategii: jednat s Čínou a zároveň diverzifikovat dodavatelské trasy. Na popud místopředsedy Maroše Šefčoviče byl vytvořen speciální komunikační kanál, díky kterému mohou firmy z EU rychle žádat o prioritní schválení dodávek. Polovina z přibližně dvou tisíc žádostí byla vyřízena během několika dní.

Na začátku listopadu se podařilo EU připojit k dohodě USA a Číny o dočasném uvolnění restrikcí na jeden rok. To však nic nemění na skutečnosti, že závislost Evropy zůstává kritickým problémem.

Diverzifikace – jediná cesta z krize

EU se nyní snaží zajistit suroviny i mimo Čínu. Už v roce 2023 schválila regulaci o kritických surovinách, jejímž cílem je rozvoj těžby, zpracování i recyklace. Nově oznámený plán RESourceEU vychází z modelu REPowerEU, který vznikl po ruské invazi na Ukrajinu.

Diverzifikace bude stát na dvou pilířích: nové produkci vzácných zemin v Evropě a rozšíření dovozu z dalších zemí. Jelikož EU v tuto chvíli nemá žádné aktivní doly, bude nutné spoléhat nejen na zahraniční partnery, ale také na rozsáhlé recyklační programy.

Evropa si nemůže dovolit tuto bitvu prohrát

Diverzifikace však není jednoduchá – vyžaduje výrazné investice, složité povolovací procesy a nevyhnutelné ekologické dopady. Přesto jde o strategickou nutnost. Pokud chce Evropa zachovat svou technologickou konkurenceschopnost a geopolitickou stabilitu, musí si zajistit bezpečné a nezávislé dodávky kritických surovin.

Svět se rychle mění a vzácné zeminy budou hrát stále větší roli. Evropa stojí před rozhodujícím okamžikem – buď se stane soběstačnější, nebo zůstane závislá na velmoci, která se nebojí využívat svou převahu jako nástroj politického tlaku.